HOSPODÁŘSKÝ POTENCIÁL

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Struktura hospodářství Jižní Moravy se skladbou zaměstnanosti blíží hospodářství vyspělých evropských zemí. Předností současné průmyslové struktury je její velká diverzifikace se zaměřením na obory nezatěžující životní prostředí.

Úrovní průměrné mzdy zaměstnance 16 815 Kč za rok 2004 se Jihomoravský kraj pohybuje pod průměrem ČR, který je 18 582 Kč za rok 2004. Značné rozdíly v úrovni mezd jsou i mezi jednotlivými okresy kraje. Nejnižší mzda byla vykázána v okrese Hodonín (14 612 Kč), naopak nejvyšší v okrese Brno - město, kde za rok 2004 dosáhla 18 249 Kč. V mezikrajovém srovnání jsou průměrné mzdy Jihomoravského kraje na 5. místě.


Průměrné měsíční platy podle sektorů (podle OKEČ) v Jihomoravském kraji za rok 2004 (přepočtené osoby)
Pořadí Sektor Průměrná mzda v Kč
1. Finanční zprostředkování 30 049
2. Energetika 20 657
3. Podnikatelská činnost 20 279
4. Veřejná správa 18 659
5. Vzdělání 18 243
6. Zdravotnictví 18 011
7. Stavebnictví 17 172
8. Doprava 15 763
9. Obchod 15 744
10. Ostatní služby 14 779
Zdroj: www.czso.cz

Dalším významným ukazatelem je míra nezaměstnanosti, která na Jižní Moravě činila 10,7 % k 31.12.2004 a pohybovala se tak dlouhodobě nad průměrem v České republice 9,5 % k 31.1.2004. V Brně činila míra nezaměstnanosti ke stejnému datu 9,8 %. Nejvyšší nezaměstnanost je v příhraničních regionech Hodonínska (hranice se Slovenskem), Znojemska (hranice s Rakouskem) a Břeclavska (hranice s Rakouskem a Slovenskem) kde dosahuje až 15 %. Zejména v regionech postižených vysokou nezaměstnaností existuje možnost získání dotací na nově vytvořená místa a na rekvalifikaci zaměstnanců.

    

Významní zahraniční investoři v Jihomoravském kraji :

Alps, Andrew Corporation, Celestica, Collins & Aikman, Danaher Motion, DHL, Hartman-Rico, IMI Norgren, Kompan, Lohmann & Rauscher, Manuli Hydraulics, Mergon International, Nichias, Otis, Saint Gobain Vertex, SIAD, Tyco, Velux, Vetropack.

Jižní Morava pokračuje v dlouholeté průmyslové tradici, ze které vystupuje město Brno jako jedno z nejstarších a nejvýznamnějších průmyslových středisek ve střední Evropě.

Brno-město
Novodobý rozvoj města spadající do 19. století učinil z Brna průmyslové centrum Rakouska-Uherska a posléze Československa. Brno se svým okolím patří mezi nejvýznamnější koncentrace výrobních kapacit v rámci ČR a v posledních letech se v České republice stává atraktivním cílem pro vyspělé technologie, což také potvrzuje první místo v soutěži Evropská města budoucnosti 2004/2005 pořádané prestižním magazínem FDI v kategorii Visegrádské skupiny. Roste zde počet podnikatelských subjektů zaměřených na moderní technologie v oblasti informatiky, telekomunikací (zvláště internetové telekomunikační aplikace), zpracovatelského průmyslu (především elektroniky, elektrotechniky, lékařské a vývojové techniky, biotechnologie a hi-tech oborů) a ve sféře strategických služeb. Všechny tyto obory jsou založeny na dlouhodobé tradici výzkumu a vývoje, na kterém se významnou mírou podílejí také brněnské vysoké školy. Silná pozice Brna v sektoru informatiky a telekomunikací, stejně jako příznivý poměr Brna mezi potenciálem místní pracovní síly a její ceny a dostupnosti ve srovnání s jinými oblastmi České republiky, byly také potvrzeny nezávislým výzkumem provedeným společností Pricewaterhouse Coopers v květnu 2000. Tuto skutečnost potvrzují zahraniční investice firem jako jsou Honeywell (globální vývojové centrum orientované zejména na řešení a výrobky pro automatizaci v budovách a pro spalování), IBM Global Services Delivery Center CR či Siemens, které zde mají svá softwarová vývojová centra, dále společnosti IngersollRand (strojírenství), FEI (elektronové mikroskopy), BMT (zdravotnická technika) a Pliva (léčiva) se svými výzkumnými a vývojovými centry nebo například CTP CR, ABB EJF, ABB Lumus, Alstom Power aj.

Zvyšující se podíl sektoru služeb na celkovém hospodářském produktu posouvá hospodářství Jižní Moravy na evropskou úroveň. Na tomto posunu má největší podíl město Brno, veletržní centrum střední a východní Evropy s dlouholetou tradicí. V Brněnském veletržním areálu se na rozloze 650 000 m2 rozkládá 16 pavilonů s celkem 196 000 m2 hrubé výstavní plochy. Brněnské výstaviště je vybaveno kvalitními krytými výstavními plochami, které jako jediné v České republice umožňují pořádat významné mezinárodní veletrhy technického zaměření. Brněnská veletržní infrastruktura i kvalita služeb je na srovnatelné úrovni s nabídkou vyspělých evropských veletržních metropolí. Veletržní program zahrnuje téměř 40 projektů, které se opakují s různou periodicitou a pokrývají prakticky všechny průmyslové obory a odvětví. Pořádání veletrhů přitáhne ročně přes jeden milión lidí z celého světa a přispívá k rozvoji obchodu a mezinárodních vztahů nad rámec České republiky. Mezi nejnavštěvovanější veletrhy každoročně konané v Brně patří Mezinárodní strojírenský veletrh, Mezinárodní veletrh informačních a komunikačních technologií INVEX, Mezinárodní stavební veletrh IBF, Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu GO a Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA.

Rozvoj infrastruktury, počítačových sítí a telekomunikací s mezinárodním dosahem vytváří z Brna lokalitu vhodnou pro zahraniční investice směřující k produkcím s vysokou přidanou hodnotou.

Nejvýznamnějším městským rozvojovým projektem je Brněnská průmyslová zóna - Černovická terasa, která svou rozlohou 179 ha, výbornou dopravní dostupností a tím, že jejím výhradním vlastníkem je město Brno, optimálně splňuje všechny předpoklady pro umístění investic "na zelené louce". Zóna je určena pro projekty z vybraných oborů zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center. Zde sídlí firmy:
Honeywell, Aguna, Carclo Technical Plastics Brno, Daido, Daikin, Ohmori Technos Corporation. V areálu CTP Invest Brno jsou umístěny firmy: Acer, GigaByte Technology a Moduslink.

Český technologický park Brno představuje rozvojovou zónu nabízející na území 10,5 ha pronájem administrativních a výrobních prostor pro lehký hi-tech průmysl a strategické služby. Projekt realizuje společnost Technologický Park Brno, a.s., vlastněná statutárním městem Brnem a nadnárodní společností P&O se sídlem v Londýně, v úzké spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně. Mezi klienty parku patří: IBM, FEI, Symbol Technologies, Honeywell Controls, Siemens, Český Mobil, Ness, Bobst Eastern Europe, Silicon Graphics, Timken, Control Techniques, Phoenix Contact, ENERGO-PRO, CSC Computer Science. Tyto společnosti zaměstnávají celkem 800 zaměstnanců.

Jižní centrum Brno, další významný rozvojový projekt, je zaměřen na regeneraci 100 ha nevyužívaného území v těsném sousedství středu města, realizuje městská developerská společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s.. Cílem projektu je vytvoření podmínek pro další přirozený rozvoj města pro administrativní, obchodní, kulturní i společenské účely s možností komfortního bydlení včetně dobudování moderní infrastruktury, kvalitních služeb a dopravního spojení Brna s dalšími evropskými městy. V r. 2005 zde nadnárodní společnost ECE úspěšně realizovala přestavbu technické památky bývalé strojírny a slévárny Vaňkovka a zahájila provoz obchodního a kulturního centra Galerie Vaňkovka.

Nejvýznamnější kancelářská centra: Administrativní centrum Platinium Brno, Axis Office Park Modřice, Brno Business Park, Český technologický park Brno, IBC Brno, Lidická centrum Brno.

Připravovaná výstavba administrativních center: CD Palace Brno, Spielberk Office Center Brno (call centrum letecké společnosti Lufthansa), Vienna Point Brno.